Černice

První písemná zpráva: rok 1393.

Vývoj názvu lokality:

Poprvé se v roce 1393 uvádí jako „Dobrohostone, milite de Czernctzicz“; vedle tvaru Č(e)rnice se vyskytují v historii osady také tvary Črnič a Č(e)rnčice; jsou to vždy obměny ve jméně téže osoby, podle níž byla ves pojmenována (Črna, Černý, Črnec, Črnek); jméno Černice tedy znamenalo ves lidí Č(e)rncových nebo Č(e)rnkových; tvar Černice vznikl asi nějakým administrativním omylem.

Historie sídla:

Prvními známými vlastníky zemanského zboží v Černicích byli vladykové a bratři Mikuláš Puchník, Dobrohost a Volfart. Připomínají se na samém konci 14. století, kdy zastávají různé úřednické a šlechtické funkce. Např. Mikuláš byl v letech 1385 – 1402 arcibiskupským generálním vikářem a kanovníkem několika kostelů. V roce 1402 byl dokonce zvolen arcibiskupem, ale zemřel před uvedením do tohoto úřadu.
Pozdější majitelé zdejší obce v 15. století již nejsou známi. Pravděpodobně v tomto období je obec připojena k Oselcům.Roku 1543 je popisována místní tvrz jako pustá.
Po státní reformě a reorganizaci prováděné od roku 1850 se stávají Černice součástí Obce Defurovy Lažany (1869), po roce 1970 osada Obce Chanovice.

Nemovité kulturní památky:

V lokalitě nejsou objekty zapsané v seznamu nemovitých kulturních památek. Půdorysný typ obce: návesní. Významné architektonické prvky: náves, návesní kaple.

Architektonická hodnota sídla:

Dispoziční zachovalost usedlostí včetně hmotově dochovaných objektů lidové architektury.

Klasifikace sídla: hodnotné sídlo